čtvrtek 16. dubna 2009

MONGOOSE 2009 Teocali SUPER


Prodejci tvrdí: „MONGOOSE Teocali je kolo pro All Mountain….Dokonalá jízda v težkém terénu. To je MONGOOSE Teocali“. Pojďme si takovu dokonalou jízdu rozepsat podle jednotlivých úseků i komponent, než se dobereme k jednoznačnému souhlasu, či nesouhlasu.

První dojem

Na první pohled robusní vzhled celého kola na širokých pláštích (Kenda Excavator 26x2.1DTC folding bead) mě nabádal šetřit síly o trochu více, než jsem zvyklý. Nakonec se ukázalo, že to bude spíše 10stupňový mráz a několikeré noční bloudění, co mi vezme většinu sil.

Nebudu předbíhat, jen předešlu, že na Teacoli se stejně pohodlně jede po lesní pěšině, jako se k ránu usíná na nekonečné silničce
:-)

Pneu

Začnu tím největším překvapením, tedy plášti. Dobře nahustěné pláště Kenda Excavator znamenitě drží na drobném i hrubším štěrku, na zmrzlé trávě i na zmrzlém sněhu a zároveň se bez zbytečných ztrát a nepříjemných vybrací odvalují i na asfaltu příměstských cyklostezek – kam nejsou primárně určeny ani svým vzorkem, natož rozměrem. Když se nečekaně v zatáčce objevily ostré kameny, zatrnulo mi díky zkušenostem s defekty lehkých závodních plášťů o téměř polovičních rozměrech. Pláště však výtečně vedou stopu a „neptají se proč zrovna tudy“ žádnými šrámy a tupým nárazem na ráfek. (Při testu byly teploty v rozmezí -3 až -12 st.C. Zajímalo by mě proto jak se výborné vlastnosti mění například v horkých letních měsících na sluncem rozpálené kamenité pěšině. Ovšem na to možnosti testu nestačí. )

Řídítka

Vlaštovky FSA XC-190A-OS, triple butted and shot peened AL7050 riser, 31.8x20x680 mm doplňují spíše FR vzhled kola, ale jsou pohodlné i při delším XC. Jediná drobná výtka: díky neustále se měnícím půměrům a úhlům bylo připěvnění svítilny tak, aby svítila opravdu vpřed a ne do stran, takovým menším hlavolamem. Bílé gripy Mongoose Lock on jsou pohodlné s příjemným průměrem do dlaní, kterým poskytují pohodlnou oporu, se stahovacími objímkami na obou stranách. (i když bez rukavic jsem díky počasí moc dlouho nejel)

Odpružení

VidliceFox F 32 RL zdvih 140 mm Lock Out, pevná osa QR15. Dlouhý chod vydlice jsem ocenil nejen při sjezdech, kdy jsem přeci jen těžiště přesouval snadno dozadu i díky z řídítek ovládané sedlovce, ale zejména při náhlém zapadnutí předního kola do brázdy potoka, nebo hluboké stopy od traktoru, zavátých čerstvým prašánkem. TlumičFox Float RP23. Těžko popisovat funkci tlumiče samotného bez systému přepákování. Přesto, že systém Freedrive provází pověst nepříjemného posouvání středové osy vzad při propružení, nepozoroval jsem žádný nežádoucí efekt ovlivňující plynulost jízdy. Zadní tlumič jsem měl otevřený po většinu testu na plný zdvih. Při přejezdu jednotlivých nerovností, s ostrými hranami i jen terénních vln, pracoval celý systém velmi příjemně a předvídatelně, takže jízda byla plynulá s vysokým pocitem stability. Horší to bylo například při sjíždění schodů, kdy se - možná i díky pro tuto atrakci ne optimálnímu nastavení odskoku odpružení – kolo po prvním zhoupnutí nečekaně rozklepalo a rány řetězu o rám neztlumil ani jinak efektní nalepený textilní chránič. Rány nebyly nijak ostré, tlumení stále pracovalo, nicméně již né tak konfortně jako při přejezdu jednotlivých nerovností.(Funkčně je tento systém pro mě příjemnějčí než u Norco Faze 2, ovšem zase u Teocali je čepů až běda = dražší a náročnější údržba?)

Sedlovka:
Z řídítek nastavitelná sedlovka je nejen sexy novinka, resp. zatím ne zcela běžná záležitost, ale také výborný pomocník. Snížení posedu z řídítek jsem nevyužil jen na jasné hraně začínajícího sjezdu, ale při náhlé změně podloží. Například při najetí na zamrzlé úseky jsem snadným snížením posedu zvýšil subjektivní pocit jistějšího vedení kola a vyšší bezpečnosti jízdy. Dalším plusem sedlovky, který bych uvítal místo rychloupínáků a imbusů i u normálních sedlovek je obyčejná rukou stahovací objímka.

Velký mínus u sedlovky: zamykání a otevírání je na stejném místě jako bývá zamykání vydlice = dost často jsem chtěl zamknout vydlici a místo toho jsem si rozhodil posed. Je to věc zvyku, ale i určité ergonomie ovládání.

Další mínus je kompromis při utahování/ povolování již zmíněné objímky, tak, aby sedlovka při pokynu páčkou vyjela a zároveň nezajížděla pod nárazy na sedlo. Při nejlepší vůli jsem byl schopen objímku utáhnout tak, že sedlovka pozvolna vyjížděla po stisknutí páčky a bohužel i pomaličku zajížděla při jízdě v těžším terénu. Toto stojí jezdce nemálo sil! Protože jsem v prvních chvílích přisuzoval těžší šlapání terénu a sklonu cesty, než jsem si uvědomil změnu posedu k horšímu.

Akcelerace

Přestože jsem nesedlal robustní Teocali s vidinou rychlých startů, občas jsem ze zvyku na konci stoupání chtěl kolo více popohnat. Vyloženě přidržování vzad díky váze, tlumení, nebo obutí jsem necítil. Myslím, že i díky volnějšímu tempu stoupání, šlapání ze sedla, nikoliv v stoje (vždy jak jsem vstal ze sedla, automaticky jsem zamykal vidlici – resp, otevíral sedlovku :-):-)) a naprosto zmrzlému terénu je akcelerace hlavně otázkou zbývajících sil jezdce. Na blátivé pěšině by mě zřejmě vzorek širokých plášťů více přidržel.

Brzdy


Hayes Stroker
Trail pro mě byly zklamáním. Možná díky špatnému nastavení, nebo mrazivému počasí, nevím, každopádně pověst, která je předchází předčila skutečné vlastnosti. K brždění bylo potřeba více síly, věčné štelování přibržďování s každou změnou teploty jsem nakonec vzdal a přidal tak ke klasickému skřípění při brždění ještě pravidelné cinkání za jízdy. ( Z diskuzí na webu je znát, že k výměně brzd přistoupilo více majitelů tohoto kola.)

A mrzne…


Ačkoliv teploty okolo -12 °C nebudou běžným provozním prostředím, v terénu jsem nezaznamenal zhoršení tlumících vlastností. Až po několikahodinovém provozu při této teplotě a jízdě po silnici se krok zadního tlumiče znatelně zpomalil. (Možná i díky množství čepů?) V té době ovšem byly olejové vidlice spolujezdců (například RST Dirt 3) zcela tuhé, daleko za svými limity.
Co ovšem bylo všem kolům společné, bylo zatuhnutí nábojů kol. Jasně znát to bylo při jízdě z kopce, kdy se kola bez šlapání téměř zastavila.

Závěr

Po celou dobu jízdy má jezdec před očima slogan „the trail never ends and the party goes on forever“. A záleží jen na jezdci, na volbě terénu a délky trasy zda bude stezka opravdu věčnou zábavou, nebo se význam sloganu na nekonečné silničce obrátí. Každopádně si Mongoose Teocali místo na výsluní zaslouží nejen díky svému jménu*, výtečnému designu ale i vlastnostem, které potvrzují výše uvedené: Dokonalá jízda v težkém terénu – to je Mongoose Teocali.

(*Teocali: teocali [teokali] aztécká chrámová stavba na vysoké stupňovité pyramidě )

+ řídítka, obecné vlastnosti sedlovky, pneu, rychlost a schopnost reakce v nepřehledném terénu


- zajíždění sedlovky, brzdy

Žádné komentáře: