SPECIALIZED RALLYE SUDETY 2008

Zdravim! Celá akce za sebou táhla podezření neúspěchu jako stín. Napřed onemocněla dcera, takže jsem musel vyrazit sám. Z plánované pozávodní společné oslavy narozenin s bráchou se pak stal můj odjezd domů... ...ale zatím je večer, v Hronově v obýváku s bráchou popíjím pivo a připravuju věci na zítřejší krátkou trať 63km. První co nemám je ventilek k hadičce camelbacku. (Hned ráno , když je naplněn sladkým roztokem se předkloním a polejvám si záda, dohy, předsíň.) Venku mrholí a nemůžu se rozhodnout zda přezout přední pneu na hrubší. Nakonec jsem prostě línej. A nebo jako bych už věděl, že si toho i tak užiju. Kolem půlnoci jdu do postele, brácha se obětuje a spí na zemi, ráno se mnou brzo vstává a vaří mi čaj a celkově se tu o mě krásně starají. Jedu na start, parkuju lezu ven, je zima jak prase, děkuju Martině za novou budnu k narozkám... pak už je start a první stoupání. Jede se mi fajn, jen při každém sjezdu mo vyteče trochu vody z batohu na záda a po nich na nohy, lepí mi celý kolo... V jednom z dalších stoupání mě předjíždí Míra :-( no to neni povzbudivý. Předjíždím ho na rovince a vynechávám občerstvovačku v Teplicích. Musím být rychlejší. Na kontrole (nevim kolikátej přesně km, protože od 25 jsem měl uraženej snímač tachometru, pak máme téměř shodný čas. Musím máknout. Klesám lesíkem těsně před konečným stoupáním a v cestě kámen. Přejel jsem ho předním i zadním kolem. Cítím ho až na ráfcích a tak rovnou zastavuju a opravdu - díry v obou kolech. Do pr... zastavuju, ruce rozklepaný snažim se sundat gumu, nandat duši, ta se ale svinsky kroutí... konečně nafukuju a jdu sundat zadní... to mi jde už rychleji, už jsem klidnější... lepím, druhou náhradní už nemám... ty záplaty nějak nedržej! lepím znovu, nafukuju a nasuzuju řetěz a chci jet, jenže zadní je nějaký měkký! Sundám a zjistim další díru - lepím, svačím a volám bráchovi, že se 40 minutovou ztrátou - no jo no jo, žádnej supr mechanik asi nejsem - už nezávodim, že jen dojedu trasu.A tak jsem v cíli svého jubilejního, desátého zvodu až 247 s časem 3:58 se ztrátou 1:48 na vítěze, uplně hotovej, hřeju se v autě a volám všem tu křivdu :-):-)

Trasa krátký tratě je moc pěkná, není to to nejtěžší co jsem jel, i když závěrečný kopec je opravdu prověrka. Tak příští rok! + gratulace Mírovi, byl lepší i kdybych nelepil.

Scott Krkonoše 2008

Holky mi uletěly do teplejších krajin. Posílají mi smsky z břehů Kréty a mě se od první minuty stýská :-). Sbalil jsem po práci stan a další věci, kolo a trochu jídla a vydal se do podkrkonoší na závod. Zapsal jsem se v Lomnici nad Popelkou a vyzvedl si čísla a pokračoval dál, přes kopečky do Koťálova do krásného kempu u bazénu. (http://www.ekempy.cz/liberecky/semily/453-autokemp-kostalov# ) Postavil jsem stan, stihnul si ještě přeplavat bazén tam a zpět a už tu byla bouřka, setmělo se a začalo lejt tak, že ve stanu nebylo slyšet vlastního slova. Ovšem stejně nebylo co komu říkat. Koupil jsem si 6 nožiček párků, pivo, zapojil notebook aby mi hezky svítil a hrál k večeři a HLAVNĚ . kamarád Honza C. mi pujčil knížku Honzy Kopky Ve spárech aljašky. Takže čtu a čtu a chodím si pro pivo, vyhřívám stan svíčkou, čtu, vařím si kafe, najednou je kolem třetí ráno, nemůžu usnout, po tolika letech uplně sám, venku pořád prší a zítra mě čeká závod. Nakonec upadám do kómatu, ale v pět jsem zase vzhůru a už nedokážu zabrat. To bude jízda:-(
Vařím si polívky k snídani, balím věci a připevňuju čip a číslo. Mám v plánu těch cca 8km ke startu dojet už na kole, pěkně se rozhýbat atd. Ovšem je zima, hodila by se mikina. Nakonec si jí ale neberu, neměl bych jí komu dát těsně před startem. Vyrazil jsem a za chvilku už pěkně stoupal sychravým ránem do kopečka. A na startujsem byl o hodinu dřív, blbec. O hodinu postávání na chladném vzduchu, věčně někde u kola, které mi neměl kdo pohlídat, málo oblečený, až na samotný závod... takže když se po výstřelu prvně stoupalo, nohy jsem měl ztuhlý a bolavý a trpěl jsem jak zvíře. Trpěl jsem pak už v každém stoupání a že jich tu bylo :-) . Když jsem se protrpěl k místu, kde se od naší oddělovala kratší trasa, říkal jsem si že zase nejedu tak špatně, ale jel. Doháněl jsem to na rovinkách a z kopce, ale v každym stoupání jsem si nadával a když se pak za horizontem objevila zatáčka a zase do kopce, chtělo se mi snad až brečet. A podél cesty kvetly máky a nebe bylo ocelové, bezcitné a v cíli stejně nikdo pro mě... Nakonec jsem jedno vítězství dostal - dojel jsem do cíle a sedl si do stanu s občerstvením 3sekundy před další několikahodinovou průtrží mračen. Koupil jsem si několik triček s logem závodu, abych dohnal chybějící mikinu a vydal se do smrákání těk 8 km zpět do kempu. Ve stanu jsem si jen tak lehl, v zabláceném dresu v předsíňce na trávu a usnul. V noci, v polospánku jsem se jen tak přesunul do spacáku a spal 12,5 hodiny v kuse. Ráno bylo krásné, zablácené kolo na mě pomrkávalo, že přeci jen není tak zle :-):-)

Král Šumavy 2008

Jo jo, vím , na fotce vypadám i si připadán na novém kole jak komár. Ale jezdí se na něm uplně fantasticky. Letošní druhý pokus na trase mého úplně prvního kdy v historii závodu :-) jsem zajel o 80minut rychleji, na cca 270 místě. Bylo vedro, sucho, v borových hájích to zavánělo potem a ionťákama a já šlapal a šlapal a vždycky se jen ohlédl a s potěšením zjistil, že je to další z kopců, které jsem vloni, při prvním pokusu, už tlačil. Občas se našel jeden, obvzlášt po brodech, kdy se mi chtělo na chvíli slézt a projít se, představoval jsem si že bych pak kamarádovi Honzovi nemohl říct: všechny kopce jsem jel, samozřejmě :-) Takže motivace nechyběla, štěstí mě provedlo těsně vedle defektů... príma. Tak zase příští rok.

ABB MTB CUP 2008

Kellys Malevil Cup 2008