
Prodejci tvrdí: „MONGOOSE Teocali je kolo pro All Mountain….Dokonalá jízda v težkém terénu. To je MONGOOSE Teocali“. Pojďme si takovu dokonalou jízdu rozepsat podle jednotlivých úseků i komponent, než se dobereme k jednoznačnému souhlasu, či nesouhlasu.
První dojem
Nebudu předbíhat, jen předešlu, že na Teacoli se stejně pohodlně jede po lesní pěšině, jako se k ránu usíná na nekonečné silničce :-)
Pneu
Řídítka
Odpružení
Vidlice
Sedlovka:
Velký mínus u sedlovky: zamykání a otevírání je na stejném místě jako bývá zamykání vydlice = dost často jsem chtěl zamknout vydlici a místo toho jsem si rozhodil posed. Je to věc zvyku, ale i určité ergonomie ovládání.
Akcelerace
Brzdy
Hayes Stroker Trail pro mě byly zklamáním. Možná díky špatnému nastavení, nebo mrazivému počasí, nevím, každopádně pověst, která je předchází předčila skutečné vlastnosti. K brždění bylo potřeba více síly, věčné štelování přibržďování s každou změnou teploty jsem nakonec vzdal a přidal tak ke klasickému skřípění při brždění ještě pravidelné cinkání za jízdy. ( Z diskuzí na webu je znát, že k výměně brzd přistoupilo více majitelů tohoto kola.)
A mrzne…
Ačkoliv teploty okolo -12 °C nebudou běžným provozním prostředím, v terénu jsem nezaznamenal zhoršení tlumících vlastností. Až po několikahodinovém provozu při této teplotě a jízdě po silnici se krok zadního tlumiče znatelně zpomalil. (Možná i díky množství čepů?) V té době ovšem byly olejové vidlice spolujezdců (například RST Dirt 3) zcela tuhé, daleko za svými limity.
Závěr
+ řídítka, obecné vlastnosti sedlovky, pneu, rychlost a schopnost reakce v nepřehledném terénu
- zajíždění sedlovky, brzdy