úterý 25. listopadu 2008

Bílý Norek 2 - konečně doma

Sněží, vítr plete vločkám kroky a ty se zběsile řítí jednou sem a zase zpět. Šlapu přes bílou pláň travnatého letiště ale v mysli už jsem dávno pryč. Nebo spíš jsem dávno někde hluboko v mysli, pryč, s hudbou, běžné myšlenky se skryly a zbyla po nich jen jakási vůně, jakési "tušení jejich stínů". Vidět je sotva na pár metrů, kola se boří do křupavého sněhu. Projíždím krátce po silnici, pěšinku mezi zábradlím není vidět, tak raději kousek popojdu a hned se rozjíždím a kolo letí . V lese je ještě znát , že nemrzne dlouho a pod sněhem se několikrát nečekaně probořím do bahna, zabírám a kolo se drápe ven, aby zase zapadlo. O výběru ideální stopy nemůže být řeč. Napadá mě, že právě zde je kolo doma - ve sněhu, v blátě, daleko od ideální závodní stopy. Všechno přehazuje, brzdí, šlape i když to občas skřípá, píská a pálí. Nečekaná zapadnutí do děr nejsou problém ani ve vyšší rychlosti. Obalený k nepoznání, zamrzající, bílý Norek na zimních cestách. Přejíždím hlavní silnici a mizím v dalším lese. A pak stoupám asi půl kilometru po větru otevřené silnici. Fouká silně přímo z boku, vločky létají vodorovně se zemí. Nakláním tělo lehce proti větru a v načechraném navátém sněhu mi podkluzují kola, narovnávám se a vítr mě sfoukává z cesty. A tak to střídám, moc stabilní tedy nejsem. Dokud neprojede auto a já nevyužiji jeho vyjeté stopy. Ta tam je rozhořčení nad příliš hrubým vzorkem pneumatik. Vracím se do tepla paneláku, manželka už připravila hadry pod kolo, můžeme společně roztát. A třeba se podívat jak že se myšlenky utřídily. A nebo si dát víno.

pondělí 3. listopadu 2008

Bílý Norek - NORCO Faze 2

První metry s Norco Faze 2 a s nimi i první zkušenost na celoodpruženém rámu. Necelé tři kilometry nocí domů provází čirá radost. A jak to bylo dál? Včetně pár otázek prvního čtenáře a odpovědí.



Cena : 49000 Kč až 55990 Kč

Prodejce: http://www.norcobikes.cz/2008/faze2.php

rám:

Alu TB Hydroforming

vidlice:

RockShox Reba Race

tlumič:

Fox Float RP23 DOHC ProPedal

přední zdvih:

100 mm

zadní zdvih:

97-116 mm

výbava:

SH XT, brzdy SH XT Disc, ráfky Mavic XM-317, pláště Kenda Small Block, sedlo WTB Shadow V

Tabulka zaměření / určení kola, od výrobce:





Pneu

V řídkém blátě se hrubý vzorek chová poměrně standardně – ujede vždy jen o kousek, a tak nemám pocit nejisté vratké jízdy, ani strach z nějaké zrady v zatáčkách. Na tlusté vrstvě listí kloužou snad všechny vzorky, na mokré silnici jsem zatáčel celkem opatrně a bez podklouznutí. Ovšem na polosuchém blátě jsem měl pocit, že místo aby se vzorek jen „lehce zakusoval“, tak se drží cesty zuby, nehty a já tak šlapu i z kopce L. Příště bych volil určitě jiný vzorek. Novější model, představený na EuroBike 2008 již obouvá Schwalbe Racing Raplh: např.: http://www.mtbs.cz/fotogalerie_06_clanek.htm?galerie=Norco09&fotka=3

Drobná radost je, že pláště Hutchynson (přesně) jdou snadno sundat a nandat jen pomocí prstů, což bych býval na posledním závodě s třemi defekty docela ocenil.


Do kopce

Chybějící zamykání vidlice z řídítek se dá prominout při tréninkové nebo výletně laděné jízdě. Na kamenité pěšině nebo při závodě s řídítky soupeřů v podpaží bych zamknutí dole na vidlici rozhodně raději oželel ve prospěch stability a jen přemýšlel, proč jinak zcela vyhovující vidlice postrádá takový detail. Ovšem je pravda, že mnohdy stačilo řádně „šlapat kroužky“ a pěkně sedět a optimálně nastavené tlumení při stoupání nekladlo znatelný odpor. Vyšší hmotnost kola (12,3 kg) a vzorek pneumatik už zdaleka tak blízko závodnímu zaměření kola nebyly.


Kolik to kolo vlastne vazi? Kdyz si dojel ze svy testovaci trasy, byl si utahanej vic nez na kellysu? Odpovis mi jestli vyhoda v odpruzeni zadku vyvazi ty kila navic?

12,3 kg norco / 10,88 kg(19.5"), byl jsem utahanej o tolik víc, že poslední kopec z troje do bohnic jsme vyjem metrem L Vyhoda odpružení vyváží tu hmotnost všude jonde jen ne na zavodě. – tedy na výlet, na projetí, vyblbnutí ale i do města je to opravdu bezvadný. Na závod bych si ho nevzal.


Pomaha ten tlumic pri vyjezdu pres koreny a tak?

Vzhledem k problemum se vzorkem pneu ani nevim, do kopce se mi jelo prostě hůř. Lepší je rozhodně pocit při přejíždení .

„pěkně sedět“ :-o) – koukal si na sebe do vylohy, kdyz si projizdel kolem?

Tak jak víš, mě to sluší vždycky, ale myslel jsem sedět a nevstávat, nenazdvihovat se zbytečna ze sedla.


Z kopce

Jízdní komfort při sjezdech kamenitých strání, přejezdech příčných děr a kořenů na cestách byl ukázkový. V tomto směru byla má první zkušenost s celoodpruženým rámem jen a jen pozitivní. Rozdíl v brzdném účinku hydraulických kotoučovek Shimano (bla la??), oproti „Véčkům“ téže kategorie (– používám je poslední rok pro jejich jednoduchost a nízkou gramáž a doteď s plnou spokojeností), je zásadní. Zprvu mi přišlo téměř nemožné jen tak si přibrzdit. Pár nechtěných smyků a jak se říká: „Na lepší se rychle zvyká.“ Reakce širokých řídítek je okamžitá až „nervózní“ – Norco opouští směr téměř okamžitě, a to například i při kontrole situace vzadu. V tomto případě jsem vděčný Kellysu, že zatáčí, až když dám najevo, že doopravdy chci.


- jak si teda byl nakonec spokojenej s tema brzdama? „Na lepší se rychle zvyká.“ ...ale stoji to teda za par gramu navic pri XC nebo vecka udelaj stejnou praci, aniz by byly tak jedovaty...

Já bych večka neměnil, u veček není skoro žádná údržba, kravál dělalj stejnej jak většina kotoučovek a brzdnej účinek je pořád velmi dobrej, i když je potřeba prostě brzdit o pár metrů dřív, nebo větší silou prstů než u hydrokotoučovek.


Z města

Při porovnání na cestě domů z práce – cca 26 km nefalšovaným městským terénem, jednoznačně vítězí tuhý rám s karbonovou zadní nástavbou, a to na asfaltu, šotolině i dlažebních kostkách. Norco přebírá vedení na děravých krajnicích silnice, při přejezdu děr kolem kanálů a přímo vybízí k tomu, zkrátit si cestu klidně i po schodech. Přelet a hladký dopad za třemi dlážděnými retardéry – paráda. Průlet křižovatkou přes několik ostrůvků – paráda. Kellys však Norco dotahuje na rovné náplavce Vltavy nejen snadno dosažitelnou vyšší rychlostí, ale hlavně vyšší aerodynamikou proti větru díky užším řídítkům a sportovnějšímu posedu. V práci u kolegů zase jednoznačně vede „Bílý Norek“ v opravdu dekorativní kombinaci bílého rámu a sedla s černými doplňky J.


Děti s sebou

Když jsem Norco umyl v koupelně a zaparkoval v ložnici, připravil jsem si dětskou sedačku, přípojku dětského vozíku a tažnou tyč TrailGator a začal zkoumat, jak bych se případně o radost z jízdy podělil i s dcerou. Tažná tyč je bez problémů namontovatelná na duralovou sedlovku - bezva. Přípojka dětského vozíku pod rychloupínák zadního kola – montáž je opět bez problémů. Jen dětskou sedačku bohužel není kam připevnit.


Duralova sedlovka na takovym kole?! :-o

tak obecně bych za to kolo nedal 50tis L tohle mě taky překvapilo.



Poslední drobnosti

Že kolo bylo naprosto bez závad, tlumení na vysoké úrovni – přesně podle nastavení, řazení XT Shimano přesné a spolehlivé i pod centimetry bláta a trávy, považuji tak nějak za samozřejmé vzhledem k „prestiži“ použitých komponent.


Oranžová odrazka na drátech po pár metrech mimo silnici drnčí, stačí ji posunout výše a tak „upevnit“.

Rychloupínací plastové pásky na hadičce zadní brzdy jsou ostře zastřižené a nepříjemně se zadrhávají o nohavice.

Objímka sedlovky na imbus, nikoliv na rychloupínák, trochu chrání před krádeží sedla před hospodou a trochu překáží v nastavení ideálního posedu v různých terénech.

Přestože je příjemné kožené sedlo WTB bílé, velmi dobře se myje od bláta a jako jedno z mála neodírá svými švy vnitřek nohavic.


A měnil bych?

Z hvězdiček uváděných výrobcem bych ubral nejméňe jednu až dvě z xc racing, zato v kolonkách „city“ nějaká ta hvězdička nespravedlivě chybí. Obecně kvalita provedení i komponent, velmi pěkný design a ostatní vlastnosti kola si mne získaly.


"A měnil bych? " ... to si taky nejak nechal bez odpovedi. Jako by ses vyhybal jednoznacnymu verdiktu...

Dobře dobře, něměnil bych, mít ke svýmu pevnýmu Kellysu jen tak na blbnutí a do práce z práce Norco by bylo fajn, ale kdyby stálo třeba 30tis.


Co ty paruzky na riditkach? Nechybely ti?

Mě nevyhovovlay moc ty široký řídítka a parůžky… to baych už byl rozpaženej jak já nevim… jen na odpočinutí předloktí v jiné poloze by se asi hodily.





pondělí 15. září 2008

SPECIALIZED RALLYE SUDETY 2008


Zdravim! Celá akce za sebou táhla podezření neúspěchu jako stín. Napřed onemocněla dcera, takže jsem musel vyrazit sám. Z plánované pozávodní společné oslavy narozenin s bráchou se pak stal můj odjezd domů... ...ale zatím je večer, v Hronově v obýváku s bráchou popíjím pivo a připravuju věci na zítřejší krátkou trať 63km. První co nemám je ventilek k hadičce camelbacku. (Hned ráno , když je naplněn sladkým roztokem se předkloním a polejvám si záda, dohy, předsíň.) Venku mrholí a nemůžu se rozhodnout zda přezout přední pneu na hrubší. Nakonec jsem prostě línej. A nebo jako bych už věděl, že si toho i tak užiju. Kolem půlnoci jdu do postele, brácha se obětuje a spí na zemi, ráno se mnou brzo vstává a vaří mi čaj a celkově se tu o mě krásně starají. Jedu na start, parkuju lezu ven, je zima jak prase, děkuju Martině za novou budnu k narozkám... pak už je start a první stoupání. Jede se mi fajn, jen při každém sjezdu mo vyteče trochu vody z batohu na záda a po nich na nohy, lepí mi celý kolo... V jednom z dalších stoupání mě předjíždí Míra :-( no to neni povzbudivý. Předjíždím ho na rovince a vynechávám občerstvovačku v Teplicích. Musím být rychlejší. Na kontrole (nevim kolikátej přesně km, protože od 25 jsem měl uraženej snímač tachometru, pak máme téměř shodný čas. Musím máknout. Klesám lesíkem těsně před konečným stoupáním a v cestě kámen. Přejel jsem ho předním i zadním kolem. Cítím ho až na ráfcích a tak rovnou zastavuju a opravdu - díry v obou kolech. Do pr... zastavuju, ruce rozklepaný snažim se sundat gumu, nandat duši, ta se ale svinsky kroutí... konečně nafukuju a jdu sundat zadní... to mi jde už rychleji, už jsem klidnější... lepím, druhou náhradní už nemám... ty záplaty nějak nedržej! lepím znovu, nafukuju a nasuzuju řetěz a chci jet, jenže zadní je nějaký měkký! Sundám a zjistim další díru - lepím, svačím a volám bráchovi, že se 40 minutovou ztrátou - no jo no jo, žádnej supr mechanik asi nejsem - už nezávodim, že jen dojedu trasu.A tak jsem v cíli svého jubilejního, desátého zvodu až 247 s časem 3:58 se ztrátou 1:48 na vítěze, uplně hotovej, hřeju se v autě a volám všem tu křivdu :-):-)

Trasa krátký tratě je moc pěkná, není to to nejtěžší co jsem jel, i když závěrečný kopec je opravdu prověrka. Tak příští rok! + gratulace Mírovi, byl lepší i kdybych nelepil.




čtvrtek 4. září 2008

Scott Krkonoše 2008



Holky mi uletěly do teplejších krajin. Posílají mi smsky z břehů Kréty a mě se od první minuty stýská :-). Sbalil jsem po práci stan a další věci, kolo a trochu jídla a vydal se do podkrkonoší na závod. Zapsal jsem se v Lomnici nad Popelkou a vyzvedl si čísla a pokračoval dál, přes kopečky do Koťálova do krásného kempu u bazénu. (http://www.ekempy.cz/liberecky/semily/453-autokemp-kostalov# ) Postavil jsem stan, stihnul si ještě přeplavat bazén tam a zpět a už tu byla bouřka, setmělo se a začalo lejt tak, že ve stanu nebylo slyšet vlastního slova. Ovšem stejně nebylo co komu říkat. Koupil jsem si 6 nožiček párků, pivo, zapojil notebook aby mi hezky svítil a hrál k večeři a HLAVNĚ . kamarád Honza C. mi pujčil knížku Honzy Kopky Ve spárech aljašky. Takže čtu a čtu a chodím si pro pivo, vyhřívám stan svíčkou, čtu, vařím si kafe, najednou je kolem třetí ráno, nemůžu usnout, po tolika letech uplně sám, venku pořád prší a zítra mě čeká závod. Nakonec upadám do kómatu, ale v pět jsem zase vzhůru a už nedokážu zabrat. To bude jízda:-(
Vařím si polívky k snídani, balím věci a připevňuju čip a číslo. Mám v plánu těch cca 8km ke startu dojet už na kole, pěkně se rozhýbat atd. Ovšem je zima, hodila by se mikina. Nakonec si jí ale neberu, neměl bych jí komu dát těsně před startem. Vyrazil jsem a za chvilku už pěkně stoupal sychravým ránem do kopečka. A na startujsem byl o hodinu dřív, blbec. O hodinu postávání na chladném vzduchu, věčně někde u kola, které mi neměl kdo pohlídat, málo oblečený, až na samotný závod... takže když se po výstřelu prvně stoupalo, nohy jsem měl ztuhlý a bolavý a trpěl jsem jak zvíře. Trpěl jsem pak už v každém stoupání a že jich tu bylo :-) . Když jsem se protrpěl k místu, kde se od naší oddělovala kratší trasa, říkal jsem si že zase nejedu tak špatně, ale jel. Doháněl jsem to na rovinkách a z kopce, ale v každym stoupání jsem si nadával a když se pak za horizontem objevila zatáčka a zase do kopce, chtělo se mi snad až brečet. A podél cesty kvetly máky a nebe bylo ocelové, bezcitné a v cíli stejně nikdo pro mě... Nakonec jsem jedno vítězství dostal - dojel jsem do cíle a sedl si do stanu s občerstvením 3sekundy před další několikahodinovou průtrží mračen. Koupil jsem si několik triček s logem závodu, abych dohnal chybějící mikinu a vydal se do smrákání těk 8 km zpět do kempu. Ve stanu jsem si jen tak lehl, v zabláceném dresu v předsíňce na trávu a usnul. V noci, v polospánku jsem se jen tak přesunul do spacáku a spal 12,5 hodiny v kuse. Ráno bylo krásné, zablácené kolo na mě pomrkávalo, že přeci jen není tak zle :-):-)

středa 3. září 2008

Král Šumavy 2008


Jo jo, vím , na fotce vypadám i si připadán na novém kole jak komár. Ale jezdí se na něm uplně fantasticky. Letošní druhý pokus na trase mého úplně prvního kdy v historii závodu :-) jsem zajel o 80minut rychleji, na cca 270 místě. Bylo vedro, sucho, v borových hájích to zavánělo potem a ionťákama a já šlapal a šlapal a vždycky se jen ohlédl a s potěšením zjistil, že je to další z kopců, které jsem vloni, při prvním pokusu, už tlačil. Občas se našel jeden, obvzlášt po brodech, kdy se mi chtělo na chvíli slézt a projít se, představoval jsem si že bych pak kamarádovi Honzovi nemohl říct: všechny kopce jsem jel, samozřejmě :-) Takže motivace nechyběla, štěstí mě provedlo těsně vedle defektů... príma. Tak zase příští rok.

úterý 2. září 2008